Autonomní provincie Bolzano
Autonomní provincie Bolzano Provincia autonoma di Bolzano-Alto Adige | |
---|---|
Údolí řeky Talfer | |
Geografie | |
Hlavní město | Bolzano |
Souřadnice | 46°30′ s. š., 11°21′ v. d. |
Rozloha | 7 400,43 km² |
Časové pásmo | UTC +1 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 515 714 (31.12.2013[1]) |
Hustota zalidnění | 69,7 obyv./km² |
Správa regionu | |
Stát | Itálie |
Nadřazený celek | Tridentsko-Horní Adiže |
Druh celku | Provincie |
Podřízené celky | 116 obcí |
Guvernér | Arno Kompatscher (SVP) |
Mezinárodní identifikace | |
Označení vozidel | BZ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Autonomní provincie Bolzano-Horní Adiže resp. Autonomní provincie Bolzano-Jižní Tyrolsko (it. Provincia autonoma di Bolzano-Alto Adige, něm. Autonome Provinz Bozen-Südtirol, ladinsky Provinzia autonòma de Balsan/Bulsan–Südtirol) je jedna ze dvou provincií v italské autonomní oblasti Tridentsko-Horní Adiže (Trentino-Alto Adige). Sousedí na severu s Rakouskem, na východě s provincií Belluno, na jihu s autonomní provincií Trento, na jihozápadě s provincií Sondrio a na západě se Švýcarskem. Z hlediska historických hranic odpovídá provincie Bolzano zhruba severní polovině Jižního Tyrolska.
Provincie vykonává mnoho funkcí, které jinde vykonává oblast. Administrativně se člení na 8 okresních společenství (německy Bezirksgemeinschaft, italsky Comunità comprensoriale; plurál Bezirksgemeinschaften, Comunità comprensoriali) se 116 obcemi. Jedním z těchto okresních společenství je i provinční metropole Bolzano.
Jazyková situace
[editovat | editovat zdroj]Provincie je oficiálně trojjazyčná. 69,15 % obyvatel mluví německy, 4,37 % má jako rodný jazyk ladinštinu a zbytek italštinu. Italsky mluvící obyvatelstvo se soustřeďuje v hlavním městě provincie Bolzanu (něm. Bozen) a v Meranu (něm. Meran). Italové žijí také ve městech Bressanone (něm. a čes. Brixen), Laives (něm. Leifers) a Bronzolo (něm. Branzoll). Ladinsky mluvící obyvatelstvo obývá Val Gardena (lad. Gherdëina, něm. Grödnertal) a Val Badia (lad. Le Gran Ega, něm. Gadertal).[zdroj?]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Itálie toto území anektovala 10. září 1919 po porážce ústředních mocností v první světové válce. Převzala je jako členský stát vítězné Dohody od rozpadajícího se Rakouska-Uherska s odvoláním na londýnskou úmluvu z roku 1915.[zdroj?]
Původně žili v regionu Ladinové, následně oblast obsadili Římané. V 6. až 7. století sem přišli Bavorové. V roce 740 se region stal součástí Franské říše. Roku 1363 přešel - jako celé tehdejší hrabství Tyrolsko - pod Habsburskou monarchii. Přibližně dvě třetiny lidí zde i v současnosti používají svůj rodný jazyk němčinu.[zdroj?]
Politika
[editovat | editovat zdroj]Provincie má širokou autonomii a je součástí autonomního regionu Trentino-Alto Adige. Zákon z roku 1972 však přenesl většinu pravomocí tohoto regionu na provincie; Jižní Tyrolsko tak de facto představuje samostatný region.[2]
V čele provincie je guvernér (Landeshauptmann, doslova zemský hejtman), který je šéfem zemské vlády (Landesregierung). Zákonodárným sborem je Zemský sněm Jižního Tyrolska.
Politicky provincii suverénně dominuje Jihotyrolská lidová strana.[3]
Výsledky posledních voleb do Zemského sněmu (říjen 2023)
[editovat | editovat zdroj]Strana | Hlasy | Mandáty | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
Počet | % | Počet | ± | |||
Jihotyrolská lidová strana | 97 092 | 34.5 | 13 | −2 | ||
Team Köllensperger | 31 201 | 11.1 | 4 | -2 | ||
Jihotyrolská svoboda | 30 583 | 10.9 | 4 | +2 | ||
Zelení | 25 445 | 9.1 | 3 | ±0 | ||
Bratři Itálie | 16 747 | 6.0 | 2 | +1 | ||
JWA – Wirth Anderlan | 16 596 | 5.9 | 2 | +2 | ||
Svobodní | 13 836 | 4.9 | 2 | ±0 | ||
Demokratická strana | 9 707 | 3.5 | 1 | ±0 | ||
Za Jižní Tyrolsko s Widmannem | 9 646 | 3.4 | 1 | +1 | ||
Liga–Společně za Jižní Tyrolsko | 8 541 | 3.0 | 1 | -3 | ||
La Civica | 7 301 | 2.6 | 1 | +1 | ||
Vita | 7 22 | 2.6 | 1 | +1 | ||
Hnutí pěti hvězd | 2 086 | 0.7 | 0 | -1 | ||
Enzian | 1 990 | 0.7 | 0 | ±0 | ||
Forza Alto Adige | 1 625 | 0.6 | 0 | ±0 | ||
Středopravice | 1 601 | 0.6 | 0 | ±0 | ||
Celkem | 281 219 | 100 | 35 | ±0 | ||
Zdroj: Provincie Bolzano |
Povrch
[editovat | editovat zdroj]Hory
- Dolomity : Sasso Lungo, Sasso Piatto, Latemar, Sella, Piz Boe, Cima della Plose, Cima del Catinaccio, Sciliar
- Sextenské Dolomity : Punta Tre Scarperi, Tre Cime di Lavaredo
- Východní Alpy : Ortler (Ortler, Königspitze, Monte Zebrú, Vertainspitze), Ötztalské Alpy (Weisskugel, Similaun, Hohe Wilde)
Údolí
- Val d'Adige: Val Passiria, Val d'Ultimo
- Valle Isarco: Val di Tires, Val Gardena, Val Ridanna, Val Sarentino, Val d'Ega
- Val Pusteria: Valli di Tures e Aurina, Val Badia, Valle di Casies, Val Fiscalina, Valle di Anterselva, Val di Landro.
- Val Venosta: Val di Monastero, Val Soldana, Val Martello, Val di Senales
Okolní provincie
[editovat | editovat zdroj]Autonomní provincie Bolzano | ||||
Sondrio | Trento | Belluno |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://demo.istat.it/bil2013/index04.html
- ↑ DUPALOVÁ, Gabriela. Jižní Tyrolsko [online]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014 [cit. 2021-09-12]. Kapitola Historie, s. 26. Dostupné online.
- ↑ NORDSIECK, Wolfram. Italy / South Tyrol. Parties and Elections in Europe [online]. 2018 [cit. 2021-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-12-30. (v angličtině)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jižní Tyrolsko/Südtirol na Wikimedia Commons
- Jižní Tyrolsko
- Jižní Tyrolsko/Horní Adiže
- Oficiální web autonomní provincie Bolzano
- Galerie Jižní Tyrolsko/Südtirol na Wikimedia Commons